|
|
In vitro testování buněčných nosičů na bázi nanovláken pro léčbu vitiliga
Kodedová, Barbora ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Kuželová Košťáková, Eva (oponent)
Vitiligo je kožní onemocnění s prevalencí 2 % v celosvětové populaci. Je charakteristické sníženou aktivitou či ztrátou melanocytů v epidermis, vedoucí k depigmentaci v kůži a ve vlasech. Zásadně ovlivňuje psychiku, sociální vztahy pacientů a snižuje schopnost obrany organismu proti UV záření. Jednou z metod léčby je autologní transplantace melanocytů, nebo suspenze melanocytů s keratinocyty. Použití biokompatibilní membrány umožňující kultivaci těchto buněk s jejich následnou transplantací na depigmentované léze by mohlo zvýšit úspěšnost a zefektivnit tuto formu léčby. Cílem této práce proto bylo vytvořit biokompatibilní membránu z nanovlákenných vrstev polyvinylalkoholu (PVA), která by mohla sloužit jako nosič pro buněčné transplantáty v terapii vitiliga. Nosiče z PVA byly připraveny elektrostatickým zvlákňováním z hladiny a následně modifikovány studeným metanovým (CH4) plazmatem pro snížení jejich hydrofilnosti. Vzorky modifikovaných nanovlákenných nosičů byly podrobeny analýze fyzikálně-chemických vlastností (vizualizace morfologie vláken pomocí SEM, XPS analýza, smáčivost a Zeta potenciál povrchu). Následně byla sledována adheze, proliferace a metabolická aktivita myších linií melanocytů (Melan-a) a keratinocytů (XB2) pomocí testování in vitro. Z výsledků vyplývá, že krátkodobá modifikace CH4...
|
|
|
Plazmatická úprava funkcionalizovaných PVA nanovláken za účelem zvýšení adheze, viability a proliferace mezenchymálních kmenových buněk.
Bezděková, Dagmar ; Amler, Evžen (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Elektrostatické zvlákňování je široce používaná technika přípravy konstruktů pro účely tkáňového inženýrství. Pomocí této techniky se dá zvláknit široké množství polymerů. Jedním z nich je i polyvinylalkohol (PVA), který má velmi dobré vlastnosti k uplatnění v tomto oboru. Je netoxický, mechanicky odolný a degradabilní a biokompatibilní. Vytvořená vlákna mají limitované použití kvůli přítomnosti postranních -OH skupin, které jsou příčinou rozpustnosti PVA ve vodě. Rozpustnost se dá upravit síťovacími technikami, avšak i přesto kvůli vysoké hydrofilitě na PVA adherují buňky jen velmi omezeně. V současné práci jsme se hydrofilitu rozhodli upravit použitím plazmatické modifikace. Úprava studeným plazmatem je ekonomický a poměrně jednoduchý způsob, jak upravit povrchové složení polymeru bez vedlejších účinků, které s sebou přináší konvenční chemické úpravy. Pomocí výboje a tvorby radikálů se nám podařilo deponovat uhlovodíky na PVA vrstvu a rapidním způsobem zvýšit hydrofobnost povrchu. Změna povrchové chemie měla poměrně malý vliv na vlákennou strukturu vzorku a morfologii jednotlivých vláken. Zvýšení hydrofobnosti zapříčinilo lepší adhezi mezenchymálních kmenových buněk na plazmaticky upravené PVA v porovnání s neupraveným PVA a velkou změnu v morfologii buněk. Tato změna naznačuje, že jsme PVA...
|
|
|
Plazmová modifikace materiálů pro medicinální účely
MATĚJÍČEK, Jan
Předložená diplomová práce pojednává o výzkumu probíhajícím pod záštitou Katedry aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na kterém se autor práce aktivně podílel. Práce je členěna na teoretickou část a část experimentální. Teoretická část obsahuje poznatky z oblasti přírodních polymerů, zejména celulózy, plazmových technologií a infračervené spektrometrie. Předmětem experimentální části diplomové práce je výzkum, který se zabývá funkcionalizací celulózy pomocí mikrovlnného plazmového výboje na aparatuře CX-22. V rámci předloženého výzkumu byla rovněž provedena optimalizace procesu funkcionalizace s kapalným prekurzorem hexametyldisiloxanem (HMDSO).
|
|
|
Plazmová modifikace práškových materiálů
ČERNÝ, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na plazmovou modifikaci materiálů. Práce má charakter rešerše dostupné literatury, především odborných článků. Cílem práce je poskytnout širší přehled o dané problematice. V první části jsou popsány nejčastěji modifikované práškové materiály. Druhá část je zaměřena na plazmovou modifikaci, důvody jejího užití, možnosti a výhody resp. nevýhody těchto procesů. Následující části jsou věnovány plazmovým výbojům, plazmovým reaktorům, aspektům plazmové modifikace a firmám zabývajícím se výrobou, či úpravou práškových materiálů. Jednotlivé kapitoly si kladou za cíl poskytnout základní přehled o modi-fikovaných práškových materiálech, procesech probíhajících v plazmových výbojích, konstrukci a použití jednotlivých plazmových reaktorů, aspektech plazmové modifikace a situaci na trhu v souvislosti s práškovými materiály a firmami zabývajícími se úpravou jejich povrchu pomocí plazmového výboje.
|
host ::
RSS.